Deň: 22. apríla 2025

LETĚT, ČI NELETĚT? Většina ptáků, která odlétá na zimu do teplých krajin, se již vrátila zpět na svá hnízdiště v Evropě. Jak však ptáci dospějí k rozhodnutí, že je dobrý čas započít svou dalekou cestu do svých evropských domovů? Na to odpovídá v příspěvku Zeptej se vědce kolega Peter Mikula z katedry ekologie! Na ptáky jsme krátký, ale v poslední době je krátká i zima. Tak jak tažní ptáci poznají, kdy se vrátit, aby nepřiletěli moc pozdě a nedali si na zobák? Peter nám dnes poví, jak se zvládnou taková hejna ptáků načasovat. A už v pondělí 19. května vám od 19:00 budou Ondra s Tomášem vyprávět ve Skautský institut na Staromáku o hejnech nejen ptačích, ale i lidských. Tak dorazte! DOTAZ Dobrý den, jak poznají tažní ptáci, že v jejich domovině je již příznivé počasí a oni se mohou vrátit ze zimovišť? Dnes jsem poslouchala v rádiu rozhovor s ornitologem, který vyjmenovával druhy ptáků, které se díky teplému počasí v ČR vrátily z Afriky o cca 3 týdny dříve. Jak může pták v Africe vědět, že v ČR je letos mírná zima a má vyrazit na cestu dříve? Děkuji. MINUTOVÁ ODPOVĚĎ 🪶 Skoršie jarné prílety diaľkovo migrujúcich vtákov na hniezdiská súvisia s rastúcimi globálnymi teplotami. 🪶 Stále ale úplne nerozumieme, prečo je tomu tak. 🪶 Vtáčí migranti sú možno schopní zvýšiť svoju migračnú rýchlosť, ak im prostredie počas migrácie napovedá, že jar je na hniezdiskách už za rohom. 🪶 Alternatívou je, že otepľujúce sa podnebie určitým spôsobom zvýhodňuje jedince, ktoré prilietajú skoro, a tým, pravdepodobne bez vedomého pričinenia vtákov, dochádza k postupnému posunu ich jarných príletov. ODPOVĚĎ Správne načasovanie príletu na hniezdiská je predovšetkým pre diaľkovo migrujúce druhy vtákov vskutku delikátny počin. Ich zimoviská v tropických diaľavách a hniezdiská na severe delia tisíce kilometrov. Oba typy prostredia sa nachádzajú v odlišných podnebných pásmach s vlastnými klimatickými prvkami. Nesprávne načasovanie migrácie môže zmariť nielen úspešné hniezdenie, ale aj život samotného jedinca. Príliš včasný prílet, keď zima ešte nepoľavila, ohrozuje vtáky vyhladovaním, prílišné otáľanie ale znižuje šance na obsadenie a výber vhodného teritória a partnera. Migračné správanie vtákov je ovplyvnené celou plejádou mechanizmov a faktorov, od vnútorných po vonkajšie. Ich dôležitosť sa však líši medzi druhmi a ich úloha nie je vždy úplne pochopená [2]. Načasovanie migrácie je často pod silnou genetickou a endogénnou (vnútornou) kontrolou súvisiacou s biologickými hodinami zosúladenými so zmenami vo fotoperióde (dĺžke doby denného svetla) v priebehu roku [1]. Migráciu môže okrem toho spustiť kombinácia zmien teplôt a dostupnosti potravy, nepriazne počasia, sociálnych stimulov či kondície jedinca [2]. Skoršie jarné prílety migrantov na hniezdiská v našich končinách sú v súlade s rastúcimi globálnymi teplotami, a teda rýchlejším nástupom jari v posledných dekádach. Ako vtáky na zimoviskách „vedia“, že jar doputovala na hniezdiská skôr než rok predtým? Vedie sa o tom živá odborná debata, žiaľ, stále bez jasnej odpovede. Tradične sa predpokladalo, že vtáčí migranti sú schopní na základe rôznych indikátorov v prostredí priamo počas migrácie vycítiť rýchlejší nástup jari na hniezdiskách. Ako odpoveď na to môžu zvýšiť svoju migračnú rýchlosť, napríklad skrátením prestávok potrebných k doplneniu „paliva“ počas migrácie [3]. Toto vysvetlenie ale naráža na fyziologické limity migrujúcich vtákov. Ďalšou možnosťou je, že otepľujúce sa podnebie nejakým spôsobom zvýhodňuje jedincov, ktorí prilietajú skoro. Inými slovami, k postupnému posunu jarných príletov vtákov dochádza v dôsledku pozitívneho výberu týchto jedincov [4]. Posun je ale spravidla pomalší, než by zodpovedalo zmenám prostredia, a doplácajú na to hlavne diaľkovo migrujúce vtáky. 🫃 Celá záležitosť je však ešte o niečo zložitejšia – vtáky môže na zimoviskách zdržať napríklad nepriaznivý stav prostredia, kvôli ktorému si nedokážu vytvoriť dostatočné predmigračné zásoby tuku (a tiež svalov), alebo nepriaznivé počasie a hľadanie vhodných oddychových zastávok priamo počas migrácie [3, 5]. Migrujúce vtáky sú v súčasnosti jednou z najohrozenejších skupín vtákov hlavne kvôli strate prirodzeného prostredia, legálnemu a ilegálnemu lovu, zníženej dostupnosti potravy a už spomínaným klimatickým zmenám [6, 7]. Vtáčie druhy sa líšia svojou citlivosťou k jednotlivým signálom životného prostredia a „nečítajú” ich preto rovnako. To môže vyústiť v nesúlad v načasovaní dôležitých fáz životných cyklov (tzv. fenologický nesúlad) prepojených druhov ako predátorov a koristi, alebo hniezdnych parazitov a ich hostiteľov [8, 9]. Teplejšia klíma ale niektorým migrantom zrejme vyhovuje a zvyšuje ich hniezdnu úspešnosť alebo počet hniezdnych pokusov [10]. Pro Zeptej se vědce odpovídal Peter. RNDr. Peter Mikula, Ph.D., TUM School of Life Sciences a Institute for Advanced Study, Technische Universität München - TUM, Fakulta životního prostředí - ČZU v Praze Odbornou revizi poskytl: RNDr. Vojtěch Brlík, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR a Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Odpověď editovali: Ing. Zuzana Jacková Hedvika Šimková Luděk Vašta Ing. Kristýna Lapčíková, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha Ke zveřejnění na sociálních sítích připravil: Mgr. Michal Kraus, Mikrobiologický ústav AV ČR Zdroje najdete v komentáři.

WE WERE PART OF EAZA BIRD TAG MEETING! Our colleagues from the department of ecology participated at EAZA - the European Association of Zoos and Aquaria Bird TAG meeting! They talked about egg turning in wild a captive birds, a project coordinated in cooperation with Zoo Brno and SAFARI PARK DVŮR KRÁLOVÉ! EAZA Bird TAGs meeting 2025 Ve dnech 7.–10. května se ve Švédsku konalo setkání EAZA Bird TAGs, které spojuje odborníky z evropských zoo zabývající se koordinací odborné péče, chovem a ochranou ptáků. Kvůli terénní práci jsme se nemohli zúčastnit osobně, ale Lucie Pešková přispěla na dálku prezentací věnovanou otáčení vajec u ptáků. Ve svém příspěvku shrnula i některé unikátní poznatky získané díky spolupráci se Zoo Brno a Zoo Dvůr Králové. Děkujeme organizátorům za možnost sdílet naši práci i na dálku. #fzpczu #podporenoTACR #programPROSTREDIPROZIVOT Technologická agentura ČR Fakulta životního prostředí - ČZU v Praze

NA CO SI DÁVAT POZOR PŘI VÝSADBĚ NA ZAHRÁDCE? Chystáte se k jarní výsadbě na vašich zahrádkách? Nešťastnou náhodou tak můžete do naší přírody zavléct invazní druhy rostlin. Poslechněte si rozhovor na Českém rozhlase Dvojce s naší kolegyní Kateřinou Berchovou Bímovou z katedry aplikované ekologie o riziku zavlečení invazních rostlin do naší krajiny a jejich vlivu na tuzemskou biodiverzitu. Rozhovor si můžete poslechnout v čase 7:47 zde: https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/dvojka/16/2025-05-03

CO DĚLAJÍ VĚDCI V LOMU VRŠANY BĚHEM NOCI? V lomu Vršany příroda ukazuje, co umí, když jí necháme prostor. A náš tým to v rámci projektu "RUR - region univerzitě, univerzita regionu" všechno bedlivě sleduje ve dne i v noci. Kolegové posbírali spoustu zajímavých dat o půdě, vodě i živočiších z míst, kde se příroda pomalu probouzí. A k čemu data z takových míst jsou? Díky nim můžeme zjistit, jak se krajina a příroda může obnovit, co jí v tom pomáhá nebo co takovou obnovu naopak brzdí. Tyto poznatky pak pomáhají k přeměně "měsíční krajiny" na krajinu funkční a přírodně bohatou.

Gratulujeme vítězům Campus Sustainability Challenge 2025! 1. místo obsadili studentky Bc. Nikola Malovcová z naší fakulty a Hana Klímová z Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze s projektem KRUH – Kampusový Re-use Hub!

Okáč skalní se po letech vrátil do Českého krasu. V CHKO České středohoří se totiž osvědčilo vypouštění housenek i dospělých motýlů na vhodná místa. Žije tu už více než 5000 těchto vzácných motýlů. Pro okáče skalního jsme proto připravili záchranný program a ověřený postup budeme opakovat i jinde. V těchto dnech našlo 600 housenek ze specializovaného odchovu nový domov v národní přírodní památce Kotýz v CHKO Český kras. Návrat okáče skalního financuje evropský projekt PROSPECTIVE LIFE. Motýly odchovává Skupina JARO. : Ondřej Nitsch, Václav John