České technologie mají v Iráku dobré jméno. Společně otevíráme další příležitosti pro české firmy. Podnikatelská mise do Bagdádu vedená náměstkem ministra životního prostředí Ivem Marcinem, který při jednáních zastupoval také Ministerstvo průmyslu a obchodu, potvrdila zájem o české technologie a odborné zkušenosti. Mise se uskutečnila za zásadní finanční podpory MPO a ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Bagdádu. Czechia Water Business Forum propojilo české firmy a odborníky s iráckými představiteli a obchodními partnery. Společně s Českým hydrometeorologickým ústavem jsme představili možnosti spolupráce v hospodaření s vodou, sledování její kvality a obnově infrastruktury. Na fórum navázala jednání s iráckým ministrem vodních zdrojů a představiteli ministerstev životního prostředí, průmyslu a nerostných surovin a ropy. Ukázala příležitosti pro české dodavatele ve vodním hospodářství, energetice i modernizaci průmyslových provozů. „V Iráku máme na čem stavět. Naši partneři opakovaně oceňovali české průmyslové zkušenosti a projevili zájem o konkrétní řešení. Propojení odborného zázemí MŽP, podpory MPO a práce naší ambasády pomáhá českým firmám dostat se přímo k partnerům, kteří o jejich technologie stojí,“ uvedl Ivo Marcin. Na jednání nyní naváže výměna prioritních projektů, technických požadavků a nabídek českých firem. Cílem je proměnit navázané kontakty v dlouhodobou spolupráci a nové obchodní příležitosti. Více o výsledcích mise: https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/ceske-technologie-maji-v-iraku-dobre-jmeno-mise-otevrela-dalsi-prilezitosti-pro-ceske-firmy

JAK SE ZPOŽDĚNÍ PŘENÁŠÍ NA CESTĚ TAŽNÝCH PTÁKŮ 🐦 Když tažný pták vyrazí z hnízdiště pozdě, dokáže to cestou dohnat? Jen částečně! Ukazuje to nová studie v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution, na níž se podílel i náš kolega, ornitolog Martin Bulla. 📡 Mezinárodní tým pod vedením kolegy Vojtěcha Brlíka z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy zpracoval data ze sledovacích zařízení 2 324 ptáků z 83 druhů z celého světa. Zrekonstruoval tak jejich celoroční migraci od odletu z hnízdiště přes zimoviště až po návrat. ⏱️ Výsledky ukazují, že jednotlivé fáze tahu na sebe časově navazují. Ptáci dokážou přelet zrychlit, zpoždění tím ale vyrovnají jen zčásti. Kdo vyrazí později, doletí také později. 🌍 Proč na tom záleží? Pokud klimatická změna posune vhodné podmínky v jedné části roku, ovlivní to i další fáze ročního cyklu. Jak se tento časový stres projeví na přežití a rozmnožování ptáků, je podle Martina Bully další důležitou otázkou. 🔗 Více se dočtete v článku na našem webu: https://www.fzp.czu.cz/cs/r-7185-aktuality/je-zpozdeni-v-migraci-zasadni-problem-vedci-se-zamerili-na-t.html nebo u kolegů z PřF UK: https://natur.cuni.cz/aktuality/12522-tajemstvi-ptaciho-kalendare-kdy-maji-tazni-ptaci-moznost-resetovat-jizdni-rad

🇪🇺 Významný úspěch české vědy a geologie na evropské úrovni! Ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera byl na zasedání v rumunské Bukurešti zvolen členem exekutivního výboru organizace EuroGeoSurveys (EGS). Tato nezisková organizace sdružuje evropské geologické služby a poskytuje klíčová geovědní data i odborné poradenství pro evropské instituce, průmysl a veřejnost. Česká republika tak získává ještě silnější hlas při řešení celoevropských výzev a rozvoji geologické spolupráce. V rámci zasedání byl zároveň potvrzen zájem o další prohloubení spolupráce s ČGS ze strany Finska a otevřely se nové možnosti společných projektů s Maďarskem, Srbskem a Rumunskem.

Je známý svou žravostí a rychle se množí. Přestože v našich podmínkách dorůstá maximálně 15 cm, dokáže sumeček černý napáchat pěknou paseku. Poznáte ho podle jednolitého, tmavšího nazelenalého, hnědého nebo olivově šedého zbarvení a 8 vousků. 🐟 Kde se vzal? ▪ Doma je v Kanadě, USA a Mexiku. ▪ V 19. století byl uměle vysazován ve Francii, Velké Británii, v jižní a východní Evropě. Postupně se šířil a od roku 2003 se objevuje i u nás. Proč je problém? ▪ Jako všežravec nepohrdne larvami hmyzu, korýši, měkkýši, organickými zbytky, malými rybami ani vodními rostlinami. Konkuruje tedy našim původním druhům. ▪ Způsobuje hospodářské ztráty v produkčních rybničních chovech. ▪ Ve vhodných podmínkách vytváří extrémně početné populace. ▪ Domácí rybožraví predátoři se mu spíše vyhýbají – sumeček černý má špičaté ostny s malou jedovou žlázou v prsních a hřbetní ploutvi. Kde se šíří? ▪ Nejpočetnější je v Polabí a v povodí Moravské Dyje. ▪ Vydrží i poměrně znečištěnou vodu. Co s ním? ▪ Kde se objeví, je třeba zajistit jeho odlov. Rybáři ho nesmějí pouštět zpět do vody. 📸 Lubomír Hlásek

🌱 Gratulujeme ďalšej zodpovednej organizácii! Gepstav Michalovce, a.s. sa špecializuje na realizáciu vodohospodárskych, dopravných a pozemných stavieb, pričom kladie dôraz na ochranu životného prostredia, znižovanie emisií a zodpovedné využívanie prírodných zdrojov. #vyhovorkyuznEMAS #emas🌎🌿🏗